FALKLANDSKÉ OSTROVY - IV. Tučňák skalní
Počet zobrazení: 1746029.11.2009 22:32:50
O tučňácích skalních, čili "rockhopperech"

Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome), Rockhopper penguin

Anglické pojmenování tohoto tučňáka - Rockhopper - je mnohem přiléhavější než české, a ani jej není myslím nutné překládat. I my jsme tomuhle tučňákovi neřekli jinak než „rokhoper“. Když totiž tyhle malé chlapíky (výška 45-58 cm, váha 2-4 kg) vidíte hopkat po skalách nad mořem je vám jasné, že to jejich jméno je mnemotechnická pomůcka sama, a že jej nezapomenete.

České druhové jméno napovídá, že žije na skalách - to se rozumí - pokud možno nad mořem, není to orel skalní, je to přece tučňák skalní. Samozřejmě to není pravda úplně, na skalách nad mořem žije také, ale často jsme jej viděli hnízdit prostě na původně travnatých svazích i dost daleko od moře. Téměř vždy ale ve společnosti nebo v těsném sousedství s jinými druhy, např. albatrosem černobrvým, ale hlavně kormoránem skalním, a to přímo mezi jeho zvýšenými hliněnými hnízdy.
"Na travnatých svazích" píši proto, že kolonie v krátké době přetvoří každý původně sebevíc travnatý svah na naprosto holý a hlinitý. Velké množství drobných nožek tučňáků s ostrými drápky, pohybujících se po svahu nahoru a dolů, oškrabe časem i tu hlínu na svahu až na skalnatý podklad.
Tučňák skalní. Kolonie. Saunders Island. Falklandy. 2009.


Kolonie

Společná kolonie kormoránů a rockhopperů je útok na smysly. Co se týká čichu, je asi zřejmé, že seskupení živočichů (lidi nevyjímaje) na omezeném prostoru má specifický pach. Asi bych si nevzpomněl kdy naposledy jsem místo na focení vyhledal čichem.
Hledali jsme na odlehlém konci ostrova Sea Lion kolonii tučňáků a už jsme to chtěli téměř vzdát, neboť kolmé útesy které jsme míjeli se zdály být pro rockhoppery nevhodné, kromě toho to bylo daleko, když naše nosy zachytily charakteristickou „vůni“. Vůni, ke které jsme po asi 300 metrech dorazili. Kolonie byla za kopcem.
Místa v kolonii není moc, takže je zřejmé, že soukromí "kolonistů" trpí. Není prostor ani na to... Vlastně je mnohem přesnější říct, že všichni kálí na všechny. Překvapivé je, že po zásahu dotyčný ani nedá nijak najevo nelibost nad nevhodným chováním souseda, jen se otřepe. Zůstává na něm však jasné znamení zásahu v podobě barevných skvrn, často starorůžové barvy, patrně pocházející z dobře strávených olihní nebo garnátů. Někteří tučňáci ale vypadají tak, že se dostali přímo do nepřátelské palby. Nevím to jistě, ale musí jim to narušovat peří, nebo alespoň pálit je to musí . Tak se také chodí koupat. Sladká voda často není v množství ke koupání k disposici a tak se koupou v mořské, za kterýmžto účelem podstupují strmou cestu k moři a zpět ke svému místu v kolonii. Kvůli obtížnosti terénu používají rockhopperové vždy jednu cestu k hnízdu a druhou cestu od hnízda dolů, čímž zmenšují jinak značný traffic jam.
A přitom úžasně a s elegancí rokhopkají, jak jinak.
Tučňák skalní. Saunders Island. Falklandy. 2009.


Křikloun a uličník

I sluch je v kolonii podroben zkoušce. Rockhopper je křikloun. Intenzivním, až extatickým křikem se zakloněnou hlavou a zobákem vzhůru obhajuje svoje teritorium v kolonii. A často. Při pohledu na sebe natěsnané tučňáky, kteří navíc chodí skrz kolonii, tu se vykoupat, tu pro potravu, nebo s potravou pro mladé, a do toho přistávají nebo odlétají kormoráni za stejným účelem, je představa, že mají hnízdní teritorium, kam nikdo beztrestně nesmí, iluzorní. Takže (z lidského pohledu) řvaní na souseda, který právě bezohledně narušil tučňákův osobní prostor: „zatraceně, vypadni vodsuď, nebo tě totálně rozsápu“, pošťuchování, štípance a občasné bitky jsou pochopitelné, a více než běžné. Samice se samcem navíc vzájemně ladí a synchronizují svoje hlasy, jak jinak než hlasitě, a často si také, a také hlasitě, po krmení mláděte sdělují, jak se o něj dobře starají.
Jakkoliv jsou spíš malí, klidně zaženou i velké a silné chaluhy jižní, které neustále hlídkují u „své“ kolonie a čekají na příležitost uchvátit jakoukoliv potravu pro sebe, a to občas znamená pro tučňáka smrt. Viděl jsem však, jak rockhopper zahnal chaluhy jižní hodující opodál kolonie na mrtvolce jiného rockhoppera. Celá kolonie ho samozřejmě křikem vydatně podporovala. Odehnané chaluhy se po čase pustily do mrtvolky znova, tučňák bojovník už se neukázal, tak se posléze celá scénka odehrála poměrně tiše. Chaluhy byly vzápětí vyhnány čimangy, kteří se seprali o kořist s později přilétnuvšími kondory havranovitými a za 15 minut nezbyla z tučňáka ani kůstka, jen trocha nestravitelného peří.
Využití potravních zdrojů je v těchle zeměpisných šířkách dokonalé.
Tučnák skalní. Obrana. Saunders Island. Falklandy. 2009


Domácnost

Ačkoliv většinu času v roce tráví rockhopper na moři, hnízdí na zemi. Samci se kvůli hnízdění vracejí z moře dříve než samice, aby připravili hnízdo. Myslím, že to je ale spíše kvůli vymezení hnízdního teritoria, protože „stavba“ hnízda jim nemůže zabrat příliš mnoho času. Hnízdo se skládá totiž z několika kamínků seskupených k sobě. Často člověk špatně odliší hnízdo od okolí. Na „hnízdě“, tedy v prostoru vymezeném kamínky, snese samice obvykle nejdříve jedno menší a po čtyřech dnech druhé větší vejce. Obě vejce zahřívá. První vejce bývá něco jako vejce na zkoušku, nebo úlitbu. Častěji samozřejmě přežívá mládě z většího druhého vejce. Samec hlídá potomka asi tři týdny, zatímco samice denně podniká výpravy na moře za potravou. Pak se střídají. Za potravou se vydávají v synchronizované skupině a loví v okruhu 25 někdy až 50 km od hnízdiště. Potápí se za korýši a olihněmi až do maximální hloubky 100 m. Natrávenou potravu, jakousi kompaktní šlejšku umletou z hlavonožců, obalenou vazskými slinami, (kromě jiného to líp klouže), předávají ze svého hrdla do zobáku mláděte. A očividně a hlasitě se z toho radují - jak rodiče, tak mláďata.
Tučňák skalní. Krmení mláděte. Sea lion Island. Falklandy. 2009.


Na Saundersově ostrově (Saunders Island), kde tučňáci mají přístup od moře ke kolonii snazší, vidíme jak při návratu z lovu, ještě vzdáleni od břehu, se seskupují, plavou jako kachny s hlavou nad vodou a čekají na nejvhodnější příležitost, jakoby sbírali odvahu k překonání těch pár desítek metrů moře dělících je od pobřeží. Když se konečně rozhodnou, běžné plavání rychlostí asi 8 km/h se náhle změní na let. Let hejna pod vodou.
Je-li moře neklidné, je tento návrat tučňáků z lovu pro fotografa vydatnější. Tučňáci totiž vln využívají, houfně nad vlny vyskakují a plnou rychlostí vylétávají (jsou to přece ptáci) na pobřežní skalky. Vlny jsou ovšem pěkné za větru a vítr je zde často doprovázen deštem. Na foťák s objektivem tedy padá shora voda, která v tuhle chvíli nemá jiné přání než se propojit s elektronikou foťáku, solný roztok vodní tříště hnaný vodorovně větrem se zase s chutí usazuje na předních čočkách objektivů a způsobuje změkčení kresby, nebo i zpomalení a nepřesnosti autofokusu. Fototechnika trpí. Windchill je kolem nuly, mokré ruce a obličeje promodrávají. Přesto zůstáváme několik hodin, dokud se tučňáci z lovu vracejí, i potom, kdy se obloha setmí natolik, že je potřebná kratší exposice už nemožná.
Tučňák skalní. Skok. Saunders Island. Falklandy. 2009


Ačkoliv jsou Falklandské ostrovy jednou z nejvýznamnějších lokalit tučňáka skalního a žije jich tu cca 300 000 párů, ve 30. letech to bylo ale asi 2.5 milionu párů. Jen na ostrově Sea Lion poklesla populace ze 150 000 párů v r. 1933 na pouhých 1000 párů v r. 1992. Nepochybně k tomu přispěl i nezřízený sběr tučňáčích vajec – např. na Kidney Island bylo v r. 1915 nasbíráno 25 000 vajec od 12 500 párů... Dalším důvodem vymírání tučňáků byl hladomor. Hlavní potrava tučňáků – kryl je na výkyvy teploty moří velmi citlivý a již v době, kdy jsme byli ještě naléhavě varováni před globální zimou (70.léta), teplota moře rostla a způsobila snížení množství krylu v oblasti a hromadné hynutí hlady tučňáků skalních.
Navzdory tomu všemu dnes populace rockhopperů mírně roste.
Tučňák skalní. Sea lion Island. Falklandy. 2009



Bohdan Němec, Plzeň, duben 2009
Komentáře k článku 'FALKLANDSKÉ OSTROVY - IV. Tučňák skalní'
Komentář 1-2 / 2
11.12.2009 10:35:23
Bohdan Němec
Vzdyt ses taky dost snazil, ne?
11.12.2009 09:39:28
Václav Bambula
Mas to moc pekne
Komentář 1-2 / 2
Napsat komentář
Jméno
E-mail
E-mail se zobrazi jen administrátorovi.
Text
Maximálně 500 znaků. Delší text bude oříznut.
0/500
Všechny položky jsou povinné.